Pro zámek Loučeň vyřezal novou formu labyrintu Aleš Vostřez. Perníky z této formy si na tomto zámku můžete zakoupit. Jsou suvenýrem k otevření nového labyrintu v areálu zámku, který byl vybudován k poctě Karla IV.
Pocta pro krále Karla IV. – Vybudováním královského labyrintu se chceme přidat k odkazu Karla IV. Je to prvek, který patřil ke Karlově době, ale nebyl v Čechách zrealizován. Když v roce 1344 položil Karel IV. základní kámen Svatovítské katedrály, byly chrámové labyrinty součástí monumentálních gotických katedrál ve Francii a Německu. Kamenný labyrint se nacházel dle historických pramenů na počátku 14. století, mimo jiné, v katedrále v Remeši, ve které byli korunováni francouzští králové, a zde se zúčastnil malý Karel korunovace v roce 1328. Původní plány na stavbu Svatovítské katedrály nejsou dochovány, rozeta nad vchodem vznikla až při dostavbě na konci 19. století, kdy již byly chrámové labyrinty ze všech gotických katedrál kromě Chartres a Amiens odstraněny. Můžeme se domnívat, že Matyáš z Arrasu, francouzský stavitel a architekt pozvaný Karlem IV na stavbu této katedrály, plánoval umístit labyrint v její podlaze? Můžeme se domnívat, že Karel IV. chrámový labyrint zahrnul do svého zadání pro stavitele? Jsme odvážní a zkusíme vyslovit domněnku, že měla-li labyrint katedrála v Remeši jako místo korunovace francouzských králů, není nepravděpodobné, že labyrint v podlaze katedrály měl být také v místě korunovace českých králů. Ať labyrint byl či nebyl v plánech Karla IV. na stavbu Svatovítské katedrály, patřilo dle dochovaných pramenů putování po stezce labyrintu k běžné návštěvě gotických chrámů v době, kdy Karel žil. Vybudováním královského labyrintu připomínáme Karlovi dobu jeho dětství. Připadá nám nemyslitelné, že by malý Karel během svého pobytu ve Francii nebyl nadšený z labyrintu na podlaze remešské, chartreské nebo jiné katedrály a že by si ho nechtěl projít či proběhnout, tak jako to dělají zcela intuitivně všechny děti, které se v dnešní době dostanou
do labyrintů na loučeňském zámku.
