Výstava Východočeského muzea v Pardubicích je věnována historii i současnosti osobitého kulturního fenoménu, který patří k pokladům řady muzejních sbírek. Jedná se o desky z tvrdého dřeva, na kterých jsou hloubkovou reliéfní řezbou zhotoveny nejrůznější obrazové motivy. V principu jde o negativy pro formování specifických typů těsta: perníkářského zboží. Je možno je vnímat nejen jako obdivuhodné doklady řezbářského řemesla, ale přibližují zároveň dobu svého vzniku, oblíbená či módní témata i řeč tradičních symbolů.
Konání výstavy v Pardubicích by mohlo svádět k představě, že její náplň vychází z místní perníkářské tradice. Okrajově se zde poznatky o vývoji pojmu „Pardubický perník“ skutečně objevují, hlavním tématem jsou ovšem zmíněné vyřezávané formy (kadluby), jejich zpracování, pestrost a smysl motivů, které jsou na nich ztvárněny. Z historického hlediska bylo užívání perníkářských kadlubů záležitostí celoevropskou, aktuální po několik staletí a ustoupilo do pozadí teprve s technologickými změnami a se zaváděním průmyslových postupů i do výroby daného sortimentu.
Na výstavě jsou představeny originální historické kusy z doby mezi koncem 17. a 2. polovinou 19. století, vybrané z kolekcí, dochovaných ve sbírkách celkem jedenácti muzeí, působících na území východních a severovýchodních Čech, včetně muzea pardubického. Výběr umožňuje prezentovat bohatství motivů v co největší rozmanitosti. Představeny jsou nejrůznější okruhy témat, počínaje náboženskými a symbolickými přes typická zobrazení lidí z různých společenských vrstev v jejich svátečních oděvech i při práci. Nechybí v peřinkách zavinutí novorozenci, výjevy jezdecké a s osedlanými koňmi, postavy vojáků, rostliny i zvířata, nejrůznější předměty, technické novinky či jiné zajímavosti exklusivního či exotického charakteru. Vystaveny jsou i formy pro zhotovení hraček a formy voskařské, neboť perníkářští mistři zpracovávali také vosk z medových pláství.
Často jde o kadluby, užívané kdysi skutečně v místě působnosti daného muzea, kam posléze sami uživatelé nebo jejich potomci tyto památky věnovali. V doprovodných textech se výstava stručně věnuje také tomu, pro koho a k jakým příležitostem bylo formované perníkářské zboží určeno, kdo je vlastně vyráběl a jak se kdysi jednotlivé druhy perníkářského zboží lišily a jak se nazývaly. Upozorňuje na skutečnost, že do dřevěných kadlubů se formoval především perníkářský marcipán, zatímco výrazem perník nazývali staří mistři pouze určitou část svého sortimentu.
Na výstavě nechybí ani tvorba současných tvůrců vyřezávaných kadlubů a dekorativního perníku, který je v takových nově zhotovených formách vytvářen. Jedná se o tvorbu Ing. Oldřicha Kvapila a Aleše Vostřeze z Hořic v Podkrkonoší a o tvorbu Jiřího Rückera z Peček u Kolína. Příležitost vidět tyto tvůrce při práci na vlastní oči budou mít návštěvníci výstavy při několika doprovodných akcích, o kterých je možno se více dozvědět na webových stránkách Východočeského muzea v Pardubicích.
Doprovodné programy:
Ukázky vyřezávání forem
11. 4. a 25. 7. 2015 od 10 do 16 hodin, Malý gotický sál
Perníkářské formy bude vyřezávat Jiří Rücker, držitel titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje. Vyřezané perníkářské formy bude možno zakoupit.
20. 6. a 8. 8. 2015 od 10 do 16 hodin, Malý gotický sál
Perníkářské formy bude vyřezávat Ing. Oldřich Kvapil, držitel titulu Nositel lidové tradice, výrobu v perníkářské dílně předvede Aleš Vostřez. Do forem tlačený dekorativní perník bude možno zakoupit.
Vstupné:
40 Kč plné vstupné
20 Kč snížené vstupné
